Nedeklarované nebo nesprávně deklarované nebezpečné zboží - Trojský kůň na palubách lodí.

Napsal uživatel stan.turek dne Po, 11/04/2019 - 09:32

Převoz nebezpečného zboží je vždy poměrně riziková záležitost. Toto riziko lze vždy snížit vytvořením správných přepravních podmínek pro daný typ nákladu. Je také zřejmé, že pokud se správné podmínky nevytvoří, může se z nebezpečného zboží stát tikající bomba. To je právě případ takzvaných Mis-declared cargoes. 

 

Podvody v deklaraci zboží způsobují bolehlav rejdařům a přepravcům už delší dobu. Ve vzdálenější minulosti se jednalo o podvody spojené s převozem zboží, na které byla uvalena vysoká cla (tabák, víno), nebo jejichž dovoz byl úplně zakázaný. Pokud se takové zboží dostalo na palubu, nepředstavovalo to pro loď riziko větší, než případné zadržení v cílovém přístavu. Dnes je však situace jiná a podstatně horší - pašování zboží je sice stále v kurzu, ale posádkám lodí přidělává větší starosti nedeklarované nebezpečné zboží. Analytici odhadují, že ročně se převeze až 2 miliony kontejnerů s nedeklarovaným nebezpečným nákladem. Někteří jdou ještě dále a tvrdí, že až 1/3 všech kontejnerů s nebezpečným nákladem je nesprávně / podvodně deklarována. To znamená, že na kontejnerové lodi vezoucí 18 000 kontejnerů je až 600 kontejnerů s podvrženými certifikáty. Přitom stačí, aby pouze jeden kontejner na celé lodi obsahoval nesprávně převážený nebezpečný náklad, který při vznícení odstartuje řetězovou reakci, která může vyústit až ke ztrátě celé lodi a lidských životů. 

 

Co tedy vede zákazníky přepravců k nesprávné deklaraci obsahu kontejneru? 

Hlavním motivem je ušetřený čas a peníze a poměrně velká šance, že se na celý podvrh nepřijde. 

Nebezpečné zboží musí být řádně zabaleno a převáženo ve specifických podmínkách, některé látky lze navíc převážet jen v omezených množstvích - výdaje na toto vše odpadnou, pokud je zboží deklarováno jako neškodné. Dalším motivem jsou vyšší poplatky za převoz nebezpečného nákladu u rejdařů a omezená kapacita pro DG kontejnery na lodích. Určité látky mohou být úplně vyloučené z přepravy u některých společností.

 

Pokud není náklad deklarován jako nebezpečný, nebudou při nakládce zohledňována žádná speciální opatření pro jeho bezpečný převoz. Kontejner tak může být umístěn v podpalubí, v blízkosti zdrojů tepla, nebo vedle kontejnerů s nekompatibilním nákladem. Zároveň nebude po dobu cesty sledován posádkou a v případě úniku nákladu, či jeho samovznícení, nebude moct posádka určit správný a bezpečný postup k likvidaci, což může ohrozit život všech, kteří se budou podílet na odstraňování škody. Proto už jenom z důvodu bezpečnosti lodě a posádky je třeba nebezpečný náklad řádně deklarovat. 

 

Mezi nejčastěji záměrně nedeklarované látky patří chlornan vápenatý, který podléhá velmi rychlému rozkladu za vyšších teplot (už od 30 stupňů Celsia) za uvolňování chloru, kyslíku podporujícího hoření, a tepla. Kontejnery s touto látkou nesmí být umístěny v podpalubí, ani na přímém slunci a kontejner musí být pro posádku snadno dostupný - toto vše není většinou splněno, pokud náklad není řádně deklarován. Mezi poměrně nedávné požáry způsobené touto látkou patří požár na lodích Hanjin Green Earth, APL Austria a Maersk Seoul. Dále se často nedeklaruje dřevěné uhlí, které je vysoce hořlavé a výbušné zvláště v aktivované práškové formě a lithium-iontové akumulátory, které mohou zkratovat a začít hořet již při teplotách kolem 60 stupňů Celsia. 

 

Jaké finty se tedy nejčastěji používají k tomu, aby se ušetřilo za převoz nebezpečného zboží? 

Nejoblíbenější taktikou je neužívání takzvaného Proper Shipping Name, tedy názvu, pod kterým se látka oficiálně převáží a obchoduje, a pod kterým je zapsána v IMDG Code. Látky jsou transportovány a evidovány pod nejrůznějšími synonymy - třeba zmiňovaný chlornan vápenatý se deklaruje pod názvem Water Treatment či Bleaching Powder, dřevěné uhlí je také “známo” pod názvem Air Purifier a lithiové akumulátory mohou v B/L vystupovat pod mnohoznačným názvem Mobile Accessories. Mimo užívání synonym se často odesílatelé rádi dělají last minute změny v konosamentech, kde z ničeho nic uvedou správný název produktu v sekci Marks and Numbers (a myslí si, že už se pak nejedná o podvod), spoléhajíce na to, že změny nebudou knihovacím oddělením odhaleny (a není překvapením, že jim to často projde). Dále podvodníci zatajují pravého výrobce nákladu - chemička by jistě mohla vzbudit u nevinné zásilky pochybnosti. Za tímto účelem jsou zakládány falešné firmy - Brass Plate Companies. Rovněž se dá rejdař uchlácholit certifikáty o bezpečnosti zboží vydané akreditovanou laboratoří, do které však zašlou jako vzorek úplně jinou látku.  

 

Jak se tedy dá s nesprávně deklarovaným nákladem bojovat? Nejjednodušším a zároveň nejradikálnějším řešením by bylo otvírat každý kontejner a kontrolovat jeho obsah (což je dost nepředstavitelný nápad), nebo zrušení přepravních přirážek za nebezpečný náklad (když pomineme to, že by se rejdařům taková iniciativa značně prodražila, tak stejně zůstaneme u látek, které jsou vyřazené z přepravy, a extra nákladů za přípravu nebezpečného zboží k přepravě). Nejschůdnějším řešením je tedy aktivní přístup rejdařů a speditérů k tomuto problému. 

Mnoho rejdařů s úspěchem používá programy, které jsou schopné odhalit podezřelá synonyma, nebo neexistující producenty. To, že si odesílatelé s vymýšlením ani příliš nelámou hlavu, potvrzuje používání stále stejných falešných firem, u kterých maximálně lehce pozmění jméno nebo kontaktní osobu. Dále se vyplatí zaměřit pozornost na zásilky, u kterých proběhla na poslední chvíli úprava B/L. Důležitým sítem je také striktní vyžadování poskytnutí úplného popisu nákladu včetně proper shipping name, UN number a HS number (Harmonized Commodity Description and Coding System), které slouží pro účely identifikace zboží při celní kontrole. Právě HS number bývá často úplně vymyšlené, takže mnohdy lze odhalit nedeklarované nebezpečné zboží pouhou kontrolou tohoto čísla. 

Dále se vyplatí znát svého zákazníka - pokud někdo z ničeho nic jednorázově změní zavedené trasy a druhy nákladu, je to přinejmenším důvod k lepšímu prověření. Účinným prostředkem je lepší prověřování nových zákazníků, aby se zjistilo, že se nejedná právě o nějakou anonymní společnost sídlící v Panamě v přízemní budově spolu další tisícovkou podobných firem. Lehce kontroverzním řešením může být změna uzávěrek přijímání nákladů k přepravě před naloděním, aby se booking oddělením poskytlo více času na kontrolu objednávek a zamezilo se last minute bookingům (někteří navrhují posunutí uzávěrek jen pro zákazníky, u kterých ještě nebylo ukončeno prověřování, ale obecně se tento krok nesetkal s pozitivní odezvou mezi odborníky). No a na konec je tu lepší výměna informací mezi samotnými rejdaři, aby se zamezilo v rámci slot charteru přepravě zboží, které jedna společnost přijímá k přepravě, u druhé společnosti, která ho z přepravy vyloučila. Užitečné je i společné budování databází odhalených podvodně deklarovaných zásilek. 

Asi není překvapením, že většina nedeklarovaného nebezpečného nákladu se odesílá z Číny, proto se vždy hodí proklepnout si nové čínské firmy, jestli jsou zaregistrovány jako FTO (Foreign Trade Operator). 

 

S podvodníky je to jako bojovat s větrnými mlýny, ale je třeba mít na vědomí, že každý jeden odhalený podvodně deklarovaný kontejner může zabránit katastrofě a ztrátě mnoha životů.

 

Autor: Jakub Turek, https://followsea.blogspot.com/

 

 

Zdroje: The Nautical Institute - Presentations from a London Branch meeting 03/06/2019; IMDG Code 2018; Standard Safety - Better Box Booking, The Standard Club

 

BDP-Wakestone jakožto součást spediční firmy BDP International, která se specializuje na přepravu zboží pro největší chemické koncerny, má dostatek vyškolených odborníků a pečlivě vybudované kontrolní mechanizmy pro zpracování přeprav nebezpečného zboží. Chráníme tak jak naše zákazníky, tak zdraví, životy a majetek našich partnerů – lodních společností, přístavních terminálů I operátorů intermodálních přeprav (železniční a kamionoví dopravci).

 

Sledujte novinky na našem Fb