6.února jsme v Newsletteru zmínili negativní dopad současné situace v Číně na knihování námořních exportních zásilek z Evropy. Psali jsme o vynechaných odjezdech lodí z Číny, které způsobí stejný negativní „zub“ i pro odjezdy z Evropy do Asie, protože lodě, které vynechaly odjezdy z Číny stojí na kotvě poblíž čínského pobřeží a čekají na svou příští nakládku.
Přelom února a března se blíží a s ním i poslední pravidelné odjezdy lodí do Asie v plné kapacitě, jak jsem na ně zvyklí. Pak – pokud rejdaři nezajistí mimořádné odjezdy - dojde k několikatýdennímu výpadku kapacity. Předpokládáme, že tento výpadek může představovat až 60% oproti obvyklému stavu.
Podobnou situaci jsme zažili třeba v roce 2016 po bankrotu rejdaře Hanjin nebo o rok později, kdy došlo k přeskupování rejdařů do třech velkých aliancí, a s tím spojenou změnou rotací lodí.
Ve všech učebnicích ekonomie se píše, že poptávka převyšující nabídku vede ke zvyšování cen (byť třeba dočasnému). A to nás s největší pravděpodobností nemine. Už pro sazby pro březnová odplutí ohlašují někteří rejdaři aplikaci takzvané Peak Season Surcharge.
S určitým časovým zpožděním vyschne i velká část zásob prázdných kontejnerů v českých depech – tady se zase můžeme dočkat zavedení poplatku za vyzvednutí prázdného kontejneru v ČR (pick up charge).