Newsletter 15/2023: Aktuální situace v mezinárodní přepravě

Ceny přeprav z Dálného východu do Evropy se pod tlakem trhu dostaly na úroveň, která je pro rejdaře ekonomicky nerentabilní. Ti zareagovali snížením kapacity – některé aliance zrušily odjezdy lodí (blank sailingy) nebo dokonce přistoupily k zrušení celého servisu (viz The Alliance a jejich servis FE5 mezi Jihovýchodní Asií a Evropou). Lodě jsou tedy momentálně dobře naplněné, někteří z rejdařů hlásí plno na trase Asie - Evropa až do druhého lednového týdne. Ceny za přepravu kontejnerů po tomto kroku opět rostou. První zvýšení spotových cen je od 15.12., další se čeká od 1.1.2024 a možná ještě po 15.1.2024. Vřele doporučujeme včasné objednávání importních přeprav před CNY (10.2.), v tomto období se může boj o cenu velmi rychle změnit na boj o místo na lodích…

 

U exportních přeprav panuje relativní klid. Místo na lodích obecně je, úroveň sazeb se víceméně umravnila na předcovidovou úroveň. 

Po 1.1. se budou účtovat nové poplatky: ETS (emission trade system) coby alternativa uhlíkové povolenky a pro zásilky, které budou proplouvat Panamským kanálem bude (znovu)zaveden poplatek za průjezd kanálem. Kanál dlouhodobě čelí nedostatku vody v jezeře Gatún. Jak jsme se zmiňovali již dříve, kanál byl rozšířen kvůli možnosti proplutí větších lodí (a tedy proces napouštění zdymadel vyžaduje větší množství vody) a zároveň je letošní rok nejsušší v této oblasti, takže nedochází k přirozenému doplňování vody do jezera. V současné době musí rejdaři lodě odlehčovat (přepravují menší množství nákladu než by loď pojmula) a tedy se snaží tuto ztrátu takto vykompenzovat. Poplatek se týká nejen přeprav do přístavů na západním pobřeží USA, Kanady a Mexika ale také přístavů v západní části Jižní Ameriky (Kolumbie, Peru, Chile).

U exportních přeprav na Dálný východ (Čína a jihovýchodní Asie)  je otázkou týdnů, kdy se projeví efekt blank sailingů v západním směru jejichž cílem bylo umělé snížení kapacity.

Nárůst leteckých sazeb z Číny do Evropy dosáhl minulý týden zřejmě svého vrcholu a tento týden se díky mírnému zlepšení přepravních kapacit sazby ustálily.

Jediným letištěm které nyní čelí přepravním potížím z důvodu silného sněžení je letiště Peking kde byla zrušena převážná většina mezinárodních letů.

Lze tak říci, že situace na všech hlavních čínských letištích je stabilní a bezproblémová přestože aktuální volná data odletů pro standardní knihování jsou v půlce příštího týdne.

Nicméně je zde stále možnost za příplatkové sazby zajistit okamžitý odlet zásilky a její přílet do ČR během 1-2 dnů.

 

Exportní kapacity z České republiky jsou i přes zvýšenou poptávku během posledních dvou měsíců a aktuálně probíhajícího předvánočního shonu stále bezproblémové i když někteří letečtí přepravci dosáhli naplnění svých aktuálních přepravních kapacit a mají lety naplněny někdy až týden předem a z těchto důvodů budou posilovat své přepravní kapacity.  Příkladem může být společnost Qatar Airways která bude od 1. ledna 2024 servis do Prahy zajišťovat na denní bázi širokotrupým strojem Boeing 787 Dreamliner.

Nic tedy nebrání rychlému a spolehlivému odbavení exportních zásilek i v této uspěchané předvánoční době.

Původní termín, kdy měla začít fungovat procedura ICS2 i pro importní námořní, železniční a silniční přepravy byl – vzhledem nepřipravenosti některých členských zemí EU – posunut z 1.3.2024 prozatím na 3.června, ale ani to nebude velmi pravděpodobně termín „velkého třesku“.

Informační systém měl již fungovat pro letecké přepravy, ale ani tento segment není doposud plně funkční, protože ne všechny členské země jsou stejně dobře připraveny k odesílání dat v požadovaném formátu. Data jsou sice sbírána, ale končí na jedné velké digitální hromadě bez smysluplného užitku.

Vy, kdo jste měli možnost navštívit Hong Kong ještě v  polovině 90.let, si jistě pamatujete, že letadla létala na letiště Kai Tak, které bylo umístěno v pevninské části Hong Kongu Kowloon. Jediná přistávací dráha byla nejen náročná na přistávací a startovací manévry pro posádky letadel, ale i jistým adrenalinem jak pro pasažéry letadel, tak i pro turisty sledujícími přistání letadel těsně nad městem.

 

 

Letiště stále více naráželo na limity dalšího rozvoje. Jeho umístění v bezprostřední blízkosti města neumožňovalo rozšíření a modernizaci. Proto bylo rozhodnuto vybudovat letiště zcela nové na uměle vytvořené ploše v moři poblíž ostrova Lantau. V létě roku 1998 bylo letiště přesunuto a otevřela se tak nová éra letecké dopravy v Hong Kongu. Díky tomuto kroku si letiště HKG International Airport drží světovou dominanci v letecké nákladní dopravě. Uvolněná plocha bývalého letiště Kai Tak rychle vrostla do okolního města – vybudoval se tu moderní terminál pro mamutí výletní lodě (cruise ships), vyrostla zde sportoviště a plocha byla dokonce využita jako dočasná izolace pro osoby nakažené covidem.

 

Čeká něco podobného i přístav Hong Kong?

Velmi pravděpodobně ano. Přístavní terminály bezprostředně sousedí s hustě osídlenou částí města bez možnosti další expanze. Navíc – dle internetového deníku Splash247.com - neexistuje pro celý přístav společný akční (rozvojový) plán, přístav ani nemá svou centrální správu, která by za rozvoj odpovídala. Rozvoji brání i protekcionistická omezení chránící hongkongský kamionový trh (vysoké poplatky na hraničních přechodech s kontinentální Čínou). Přístav Hong Kong tak každým rokem ustupuje ze svých dřívějších pozic. Ještě v roce 2012 byl 4. největším světovým kontejnerovým přístavem, loni už se propadl na 10.místo. A je jediným z velkých asijských přístavů, kterému postupně klesá počet odbavených kontejnerů. Výjimečnost si udržuje snad jen při odbavování zásilek s nebezpečným zbožím.

 

Splash247 vidí budoucnost přístavu v jeho relokaci. Přemístění by se mělo dít koordinovaným postupem tak, aby případný nový přístav nahradil nejen stávající hongkongský přístav, ale i některé další přístavy v tzv. Greater Bay Area – např. menší přístavy Shekou, Chiwan a Mawan, které mají podobný problém s nemožností plošné expanze. Přesun by také uvolnil místo pro velmi žádaný rozvoj bydlení a komerční sféru v Hong Kongu.

Východisko je tedy spatřováno ve vybudování zcela nového přístavu s moderní infrastrukturou a jednotnou IT platformou někde poblíž letiště Chek Lap Kok. Podaří se realizovat tento záměr jako se to podařilo v případě přesunu letiště nebo se Hong Kong a ostatní menší přístavy v Greater bay Area spokojí s ustupující rolí?

 

Rakousko jen s měsíční prodlevou za Německem zavádí CO2 mýtné.

Takřka dvojnásobně se zvyšuje mýtné i v Maďarsku. Obě tato opatření budou mít podstatný vliv na cenu dopravy nejen do těchto zemí, ale i pro tranzitní přepravy především na Balkán, ale i do Itálie.

 

Jaký je před námi rok?